Něco jako deníček...

Jednou se z toho zcvokneš aneb když vám jeden člověk zcela zamotá hlavu...

10. září 2012 v 18:49 | Ježurka
No jo, jedná se o Mer a Hope Springs. Už se nemůžu dočkat, až si sednu v kině do křesla a budu si tenhle film vychutnávat. Ten možná bude mít českou premiéru už za 3 dni, ale v Plzni to bude prý až od 20. září. V noci nemůžu spát, protože prostě na něj pořád myslím. Těším se jak malý kluk na autíčko, těším se jak ospalý na spánek, těším se jak puberťák na konec školy. No jo, a rodiče mi začali říkat, že jestli se brzo nezbavím té HOPE SPRINGSmánie a STREEPmánie vůbec, se z toho jednou zcvoknu. Jenže, jak se toho mám zbavit, když jsem úplně nadšená a myšlenka na Meryl a Hope Springs mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři.
No jo, pokaždé se culím jako měsíček na hnoji... :DD


VIR je mrtev...a bohužel nejen on...

6. září 2012 v 19:53 | Ježurka
Takže zrovna před několika minutami mi pan úžasný (tím myslím souseda, který mi odviroval počítač) vrátil mého miláčka. Fakt jsem si už myslela, že se to nakonec nepovede, ale nakonec Vir padnul. :)
Jenže teď přijde ta smutnější zpráva. Zemřelo nám naše zlatíčko. Náš pes. Naše štěstí. Byla to fenka brazilské fily jménem Angie. Byly jí necelé 4 roky. Hrozně nás to zasáhlo, protože to prostě byl člen naší rodiny. Nikdy jsem nevěřila, že to bude tak brzo, co nás opustí...omlouvám se, ale víc už napsat nemůžu, už bych to asi neunesla...

Angienko, nikdy na tebe nezapomeneme. Budeš nám všem moc chybět...


Noční můra jménem VIR

1. září 2012 v 15:15 | Ježurka
Hrozně se omlouvám za moji nepřítomnost, ale za všechno může VIR v mím počítači. V úterý jsem si ho zavirovala a ten člověk, co mi ho odvirovává mi řekl, že to bude mít nespíše tohle pondělí. No takže se prosím vás nezlobte, že vás neoběhnu a ani nenapíšu žádné články. Přes víkend mám počítač půjčený od taťky, jenže ten je hodně pomalý a ještě k tomu je to mini notebook, takže mi to na něm moc nejde. Teďka asi přidám jeden článek a zítra také, ale víc ode mne nečekejte. Bohužel nemám ani žádné obrázky, tak nemůžu ani nastavit nový dess a ani POTM. Jo a dnes bohužel nejspíše nepřidám ani MOTM, tak se prosím vás na mě nezlobte. Text, který jsem k tomu měla připravený, mám na svém počítači. Ještě jednou se moc omlouvám, s tím virem bohužel nic nenadělám. No nic, pro dnešek končím, doufám, že to pochopíte. :(((
Jo a držte mi palce, ať mi ten člověk můj notebook odviruje. :))

S pozdravem poněkud smutná Ježurka

MAMMA MIA?! To si strčte za klobouk!

25. srpna 2012 v 20:58 | Ježurka
Meryl dokáže divy. Každý z nás určitě viděl film Mamma Mia!, Ďábel nosí Pradu či Smrt ji sluší. Kdybych neměla Meryl ráda, velkým obloukem bych se těmhle filmům vyhnula. Už jen to, že jsem se nechala přemluvit, abych se s rodiči dívala na Mamma Mia!, už jen to mi bylo proti srsti...No nakonec to byl úžasný zážitek. :PP
Takžedo tohoto muzikálu jsem se zamilovala. Po uši. Začal jsem se víc a víc zajímat o Meryl a najednou jsem zjistila, že hrála i ve filmech Ďábel nosí Pradu a Smrt ji sluší. Víte, když někdo začal mluvit o těchto filmech, reagovala jsem na to slovy "To je hrozná blbost", zacpala jsem si uši, protočila panenkama a odešla jsem. Proč já blbá jsem to radši neposlouchala!!
No nic, z chyb se člověk učí. A když to teď píšu, tak mě tak napadlo, že za pár dní bude měsíc září a s ním přijde i rubrika FILM MĚSÍCE...

You taught me to fly...

20. srpna 2012 v 18:56 | Ježurka
Jen velmi málo lidí mě naučí něco, co si budu navždy pamatovat, a to i přesto, že jsme se v životě neviděli.
Meryl je jedním z nich. Vlastně právě tyto lidi považuji za mé nejbližší. Samozřejmě, že je na prvním místě má rodina, ale hned za nimi jsou oni. No Meryl možná mezi tu rodinu patří. Tedy samozřejmě jen z mé strany. :D
Ale i tak, Meryl je člověk, který mě naučil spoustu věcí. Vážit si druhých, pořádně se ve škole učit, jít si za svým snem a to i přesto, že to bude hodně těžká cesta, učit se ze chyb vlastních i ostatních, ale také třeba, že radši si film koupím, než abych si ho někde stáhla... :PP
Ale to hlavní-naučila mě, abych byla sama sebou. A dokázla mě naučit létat...


Já jsem já...

17. srpna 2012 v 18:49 | Ježurka
Jelikož o mě nic moc nevíte, napíšu Vám něco o sobě, abyste věděli, kdo se za tímto blogem skrývá. :)))


Nejsem hezká ani ošklivá...
Nejsem vysoká ani malá...
Nejsem štíhlá ani tlustá...
Nejsem normální ani nenormální...
Nejsem chytrá ani hloupá...

Jsem člověk, který měří 170 cm...
Jsem člověk, který váží kolem 50ky...
Jsem člověk, který se chová divně, ale stále je to ještě v normě...
Jsem člověk, který má pokaždé jiné IQ...
Jsem člověk, který má 20 prstů, 2 ruce, 2 nohy a smysl pro humor...tedy aspoň v to doufám...
Jsem člověk, který nikdy neodolá čokoládě...
Jsem člověk, který nesnáší maso...
Jsem člověk, který miluje svoji rodinu a má rád své kamarády...
Jsem člověk, který se po uši zamiloval do MERYL STREEP...
Jsem člověk...


Meryl Streep May Be the Greatest, But She Can’t Seem to Open a Movie

16. srpna 2012 v 12:02 | Ježurka
Už jste o tom četli? Tenhle članek jsem našla na IMDB a když jsem si ho přeložila docela mě to vzalo...
Moje ájina není natolik dobrá, abych vám to do písmene přeložila, ale píše se tam o tom, že i když je Meryl jedna z nejlepších hereček, která zvládá akcenty jako nikdo jiný na této planetě, tak ale nemusí její jméno přilákat lidi do kin.


She may be a chameleon. She may have mastered more accents than anyone else on the planet. And she may, in fact, be the world's greatest living actress. But one thing that Meryl Streep is decidedly not is a box-office attraction.

The reality is that, despite her unparalleled reputation, her name alone does not get people to purchase movie tickets - something we were reminded of this past weekend, when her heavily-promoted and generally well-reviewed new studio dramedy Hope Springs, which is based on an original screenplay, opened to a lukewarm $14.7 million.


Since Streep became a household name in the early eighties, she has been a part of several of movies that have attracted American moviegoers en masse - among them 2008′s Mamma Mia! ($144.1 million), 2006′s The Devil Wears Prada ($124.7 million), 2004′s Lemony Snicket's A Series of Unfortunate Events ($118.6 million), and 2009′s Julie & Julia ($94.1 million)...

A co vy na to?

Úžasná animace. :D

13. srpna 2012 v 21:35 | Ježurka

Když jsem tohle viděla, málem jsem se udusila smíchy. :DDD


Hudba...

13. srpna 2012 v 19:26 | Ježurka
Jestliže je pro mě rodina důležitá jako mé srdce, jestliže je pro mě Meryl důležitá jako kyslík, tak hudba je pro mě důležitá jako voda, protože bez hudby bych určitě nikdy nepřežila. Já vím, dalo by se říct, že tenhle článek s Meryl nebude vůbec souviset, ale není to pravda. Něco na tomhle článku má Mer na triku, protože Meryl jsem přes hudbu tak trochu poznala...



"You are the Dancing Queen, young and sweet, only seventeen,
Dancing Queen, feel the beat from the tambourine
You can dance, you can jive, having the time of your life
See that girl, watch that scene, dig in the Dancing Queen..."


Už vám to dochází? Kdybych neviděla film MAMMA MIA!, hudbou prošitý ze všech stran, nikdy bych se do Meryl nezamilovala, neměla bych tenhle blog, nikdy bych nepoznala tak úžasné lidičky jako jste vy a možná (vlastně určitě) bych vedla úplně nudný život. :DD

Ale samozřejmě, že hudba pro mě neznamená jenom DANCING QUEEN a SUPER TROUPER. HUDBA je takové zvláštní slovo. Znamená to operu, rock, soundtracky, ale klidně to může být jen cinkání lžící o talíř, tedy samožřejmě to musí mít nějaký rytmus. :)))
Můžeme poslouchat P!nk, Beatles, Tomáše Kluse, ABBU nebo Rytmuse, a vždy to bude hudba (i když pro mě Rytmus hudbu nedělá, jen se potřebuje zviditelnit.:))))
Slovo HUDBA má mnoho významů, ale vždy to dá dohromady něco, co dělá každému člověku dobře. Takový balzám na duši i na uši. :)))

A tady Vám dám pár písniček, které si velice často a ráda pouštím. Třeba si některou z nich oblíbíte...

MOJI OBLÍBENCI-Travis, Sunrise Avenue, Coldplay, Tomáš Klus, Scouting for Girls, P!NK, One Republic, Henry Gummer (Wolfe), Ed Sharen, Kryštof...


TRAVIS-CLOSER
"Closer, closer.Lean on me now..."
Jedinou písničku od nich znám. Jednu z nej písniček...

SUNRISE AVENUE-HOLLYWOOD HILLS
Moje srdcovka...


COLDPLAY-VIVA LA VIDA
K téhle skupině mě dovedl brácha. Díky COLDPLAY jsem zjistila, co znamená hudba...

HENRY GUMMER-STOP THE TRAIN
No jo, Meryl a Don zplodili zázrak... :P

MY CHEMICAL ROMANCE-NA NA NA
Jediná písnička, kterou od nich snesu. Parodox je, že je to jedna z mých neoblíbenějších písniček...

P!NK-RAISE YOUR GLASS
P!NK mám velice ráda a její písničky mě vždycky potěší. :))

CHRISTINA PERRI-A THOUSAND YEARS
Písnička, která mě úplně dostala. Témeř vždycky se u ní rozbrečím...

SCOUTING FOR GIRLS-HEARTBEAT
Vždycky při jejich písničkách zpívám a tančím. Hudba která mě dobíjí...či zabíjí? :PP

My Husband...

10. srpna 2012 v 17:20 | Ježurka
Kolikrát jsme tohle u Meryl slyšely? Nejmíň milionkrát. Avšak u ní je to něco neuvěřitelně krásného.
Víte i když jsem Meryl poznala téměř před rokem, stále mě překvapuje. Téměř od začátku mi bylo jasné, že se Meryl s Donem mají opravdu rádi. I když jeden čas jsem o tom velice pochybovala (za což bych si nejradši nafackovala), najednou mi došlo, že ta jejich láska je něco, co jsem asi nikdy v životě neviděla...
Moc rozhovorů s Donem jsem nenašla, ale mě stačí jen jeho pohled, když se zadívá na Meryl. V tu chvíli Vám je naprosto jasné, že by Meryl nikdy nevyměnil...
No a Meryl. Tenhle článek vlastně vzniká z minuty na minutu, protože mi zrovna do uší proudí jeden z rozhovorů, kde Meryl mluví o své rodině. Schválně si pusťte různé rozhovory s Mer a zjistíte, že aspoň jednou řekne "My Husband...". Taky jste si toho všimli?! Ale teď si je pusťte ještě jednou, pěkně všechny za sebou a zaposlouchejte se pořádně. Vždycky když začne Meryl mluvit o Donovi, pokaždé cítíte, že do těch slov vkládá všechnu svoji lásku, kterou k němu cítí. A nejen lásku. Celé své srdce. Cítite, že to myslí zcela vážně,upřímně a že jí ty slova vykouzlí úsměv na tváři. No fakt, nekecám...
Poslední rozhovor skončil a s ním i můj článek. Takže si užívejte života, najděte toho pravého (či pravou) a buďte spolu tak šťastní jako jsou šťastní Meryl s Donem...nebo Don s Meryl?...


Hraje až moc depresivně...

9. července 2012 v 12:51 | Ježurka
Moje mamka Meryl moc nevyhledává. Jak sama říká, herečka je to dobrá, ale filmy ve kterých hraje, jsou depresivní, težké a smutné. Nerada se na ně dívá, protože má pocit, že by to neunesla. Je mi jasné, že to mamka nemyslí zle. Ale to co jednou řekla, mi hodně vrtalo a vlastně pořád ještě vrtá hlavou. Cituju: "Víš, nějak nedokážu pochopit, proč jí máš tak ráda. Chápu, že je to dobrá herečka. A hodně oceňovaná. Ale vždyť je to stará herečka, kterou bych měla mít ráda spíše já. Nechci tím říkat, že snad vypadá staře, to ne, ale ty jsi přece mladá, je ti pouhých 14 let. A už vůbec nedokážu pochopit, jak se dokážeš dívat na její filmy, které jsou tak depresivní. Tak smutné. Prostě Meryl není pro mě. Hraje až moc depresivně. Proto ji nemusím."

Najednou mi naskočila otázka Proč jí mám vlastně ráda? Pořád na to nedokážu odpovědět zcela jasně. Protože je to skvělá herečka? Protože je velmi oblíbená? Protože mám ráda filmy, v kterých hraje? To všechno je pravda, ale ještě něco tu je. Nevím prostě co. Nějaká magie. Neznámá, příjemná magie. Velmi tajemná magie. Celá Meryl je vlastně jedno velké tajemství...



K jednomu ze svých snů jsem udělala první krok...

30. června 2012 v 20:24 | Ježurka
...je mi ale naprosto jasné, že je velmi nepravděpodobné, aby se vyplnil.
Prostě, 20. června jsem jela do města, přesněji na poštu. Jela jsem poslat dopis. Dopis pro Meryl. Tedy dopis s žádostí o autogram. Už když jsem ho dávala té pošťačce a ona zjistila pro koho to je, podívala se na mě s takovým zvláštním pohledem. V jejích očích jsem viděla obrovský výsměch. Samozřejmě, že ten dopis ukázala i ostatním. Všechny se chovaly stejně až na jednu. Její pohled měl nádech lítosi, a přesto se v té lítosti našla KAPKA NADĚJE. Jako kdyby měla v těch očích napsáno, že se nesmí nic vzdávat předem. Proto, věřím, že dopis bude doručen do správných rukou...

Love these photos...

29. června 2012 v 12:05 | Ježurka
Na tyhle fotky se velmi často dívám. Je to krásný pocit, když si vzpomenu na letošní Oscary. :))
Meryl vypadala tak šťastně. :´)









R.I.P Nora Ephron

27. června 2012 v 11:37 | Ježurka
Když jsem se tu strašnou zprávu dozvěděla, myslela jsem si, že je to hloupý žert. Nebyl. Ani teď se z toho nemůžu vzpamatovat. Noro budeš mi chybět. Budou mi chybět tvoje filmy, scénáře i ty zábavné řeči. Noro, odpočívej v pokoji... :(

Lidé zapomínají...a to i na to, co milují...

26. června 2012 v 9:48 | Ježurka
Proto si Meryl zapamatuj jednu věc: NIKDY NA TEBE NEZAPOMENU. NEJDE TO. OD ZÁKLADU JSI MI ZMĚNILA ŽIVOT A NA TO SE PROSTĚ ZAPOMENOUT NEDÁ... :-)

Happy birthday, Meryl...

22. června 2012 v 14:12 | Ježurka
Smekněte svůj klobouk, jelikož v tento den se narodila královna, bohyně, kráska, skvělá manželka, ještě lepší matka a neobyčejně obyčejná žena, která toho tolik dokázala. A stále ještě neřekla poslední slovo. Meryl, jsi skvělá. Meryl, žij věčně...

Jaká je realita?

3. června 2012 v 12:23 | Ježurka
Na tuhle otázku mě dovedla tato povídka. Mám ráda holek povídku, ale tahle část mě úplně odrovnala. Opravdu. Meryl s Donem vypadají jako ten nejlepší pár na světě, ale jak je to doopravdy? Co když se každý den hádají, nadávají si? Co když Don Meryl opravdu podváděl? Nebo naopak. Co když Meryl podváděla jeho. Musím říct, že k tomu měla mnoho příležitostí. co když to mezi nima skřípe? Co když už někdy požádali o rozvod? Mám mnoho otázek, avšak tu, které se nejvíce bojím, jsem ještě nevyslovila. CO KDYŽ UŽ DON NĚKDY MERYL UHODIL? Možná, že si kladu úplně zbytečné otázky . Možná, že se strachuju zcela zbytečně. Ale co když je to pravda?! Možná, že se tam, uvnitř jejich domu, děje něco strašného. Možná, že se jejich životy, jejich osudy řítí ke katastrofě. Možná, že se oba přibližujou k tragickému konci. Pane bože, slovo MOŽNÁ je zde neuvěřitelně zrádné...


Pro mě nepochopitelné...

25. května 2012 v 15:46 | Ježurka
Předevčírem jsem byla na CSFD, kde jsem velmi ráda, protože jsou tam skvělí lidé, kteří mi vždycky pomůžou. MÁM VÁS MOOC RÁDA. Ale také jsou tam lidé, kvůli kterým se mi zvedá žaludek. Nebudu je všechny jmenovat, ale jednoho sem přece jen musím napsat. VERBAL. Ano, tento uživatel mě příšerně naštval. A proč?
Napsala jsem do volné diskuze, jestli někdo nemá zkušenosti s dopisem o autogram. Plno lidí mi napsalo úplné nesmysly. No ale pak do diskuze vstoupil Verbal. V tu chvíli ve mě hrklo. Když tenhle "člověk" něco napíše, vždycky je to neuvěřitelně hnusné. a taky že bylo. Nebudu sem psát, co přesně napsal, ale můžu říct, že těch, kteří mají MERYL nesmírně rádi, by se to obrovsky dotklo. OPRAVDU...
Kvůli takovýmu imbecilovi (nejradši bych napsala ještě něco horšího), který nemá Meryl úplně v lásce, jsem skoro celou noc nespala, jelikož jsem každou chvilku brečela.
Nikdy jsem nevěřila, že budu mít někoho tak ráda, že bych kvůli němu htěla bojovat. Nevěřila, ale uvěřila.
MERYL STREEP. Toto jméno, tyto dvě překrásná slůvka, ve mě vyvolávají pocit štěstí, radosti ale také smutku a samoty. Meryl je osoba, kterou mám z celého srdce ráda. A to NIKDO NIKDY nezmění...

Blízko a přesto tak daleko...

7. května 2012 v 15:23 | Ježurka
Dnešek byl zvláštní. A vlatně ještě pořád je. Vůbec jesem se ve škole nemohla soustředit. Stále jsem se dívala z okna a myslela na Meryl. Nejsem asi jediná, která na ní myslí ve dne v noci, každou sekundu svého života. Meryl je mi tak hrozně blízká a přesto tak vzdálená...
Říkala jsem si: Nejradši bych si koupila letenku do Ameriky a až bych tam byla, našla bych Merylin dům a zaťukala bych. Otevřela by a já bych jí objala kolem krku a říkala bych jí, jak jí mám neuvěřitelně ráda. A ona by tam stála, ospalá a ustrašená, nenalíčená. A stejně by vypadala úchvatně...
Dnešek byl zvláštní. Ale když si vzpomenu na to, nad čím jsem přemýšlela, nad tou představou o tom, že jí objímám a říkám jak jí mám hrozně ráda, že pro mě moc znamená a ona mi naslouchá...Je to nádherné. Až je mi do breku...

Můj blog

16. dubna 2012 v 20:48 | Jezurka
Tento blog jsem si založila kvůli Meryl. Je to jen několik měsíců, co jsem jí viděla v muzikálu Mamma Mia! Úplně jsem se do ní zamilovala.
Tento blog nebude o žádných novinkách okolo Meryl. Chci tady spíše psát o svých pocitech, myšlenkách, které díky Meryl mám. Chtěla jsem tento blog založit hlavně kvůli tomu, abych psala o Meryl jaká je, jak si jí představuju a ne o tom, na jakých akcích, premiérách či festivalech byla. Blog bude o myšlenkách a pocitech, o dokonalosti osoby jménem MERYL STREEP. Ne o tom, co si včera vzala na sebe...

Meryl...

15. dubna 2012 v 15:42 | Jezurka
Meryl je osůbka, která mi každý den dodává energii. Vlastně je to jeden z mála lidí, který mi dodávavá chuť žít.
Meryl nesmírně obdivuju. Nejen jako bravurní herečku, ale také jako skvělou manželku a matku čtyř nádherných dětí. Je až neuvěřitelné, že si své rodiny vždy vážila víc než své práce. Za to si ji nesmírně vážím.
Doufám, že bude Meryl stále tak milá, praštěná, střelená, energická a usměvavá. A hlavně-že bude navždy sama sebou...


 
 

Reklama