Last Second Chance For Me

22. prosince 2013 v 20:46 | Ježurka |  Něco jako deníček...
Abych nezačala hned v tom zlém, představuji více než 600 fotografií z Los Angelské premiéry filmu August: osage County, kde byla přítomna i Meryl. A ano, zase byla překrásná, úžasná, usmívající se a doufám i šťastná. No a když jsem viděla všechny ty fotky s Julií, jak se objímají a jsou si tak blízké, snad mi i z té krásy puklo srdce. Fotky najde v galerii. Objevilo se také mnoho videí, zde jedno a zde zas to druhé. I mě nejdou vkládat odkazy, takže řěším to takto. A poslední věc: objevily se první dvě oficiální set fotky a tři další stillsky. Van, a frí.

.....

4. únor. Mé narozeniny rozhodnou o existenci tohoto blogu.
Co jsem slíbila, to jsem nedodržela. Na blog jsem stejně často jako doma. Tedy skoro vůbec. Moc mě to mrzí, jelikož jste zde vy, přátelé, skvělí lidé, úžasní blogeři. Moc sympatické osoby, které stváří můj svět a to nejen ten virtuální.
Hrozně ráda bych řekla, že tento rok nebude tím posledním, který tady trávím. Hrozně ráda bych řekla, že v dubnu s blogem oslavím již dva roky. A opravdu neuvěřitelně bych chtěla říct, že zde budu psát již potřetí o tom, jak jsme s Meryl zase o rok starší a veselejší. Opravdu bych to chtěla zažít, ale jak jsem řekla, pokud se má aktivita na blogu nezlepší, budu muset vyhlásit konec. Škola je sv*ně, ale dává mi moc a moc zabrat. Mnohem více než bych si představovala.
Miluji Meryl a tak o tohle všechno nechci přijít. Těch 616 dní, které jsem zde strávila. O těch 802 dní s Meryl. Ano, tohle všechno mě už potkalo. Jsem hrozně ráda, že je Meryl součástí mě, ještě k tomu tak dlouho. Každým novým dnem ji mám radši a radši. Každým dnem jí chci být blíže a blíže.
Doufám, že mé narozeniny tedy budou veselejší, než tady píšu. Byl by to krásný dárek, zjistit, že toto místo bude fungovat.

.....

Přes ten smutek Vám však chci poslat ten nekrásnější pozdrav a přání krásného prožití Vánoc a Nového roku. Příští rok už bude čtrnáctým v tomto tisíciletí, proto si ho užijte s tou největší grácií a s pohodou v srdci. A ano, ať Vás v těchto dnech provází vůně cukroví a světílka na vánočním stromečku a bohatého Ježíška.
S láskou Vaše Violet*.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | Web | 23. prosince 2013 v 18:01 | Reagovat

Hrozně moc doufám v to, že tento blog neukončíš. Na každý tvůj nový článek se hrozně těším a nikdy mě nezklamou

2 Petra Petra | Web | 23. prosince 2013 v 18:06 | Reagovat

[1]: Proboha proč už se to zveřejnilo. No nic jdu pokračovat... Už několikrát jsem ti chválila tvůj styl psaní a musím to udělat i tentokrát. Jedinečný - tohle slovo ho perfektně vystihuje. Každým tvým článkem odhaluješ něco ze sebe a to z tohoto blogu činí unikátní, úžasné prostě dokonalé místo. Doopravdy si tě nedokážu představit jinak než scénáristku, protože na to máš skutečný talent.
A je mi hrozně líto, že tě neznám osobně. Jak ráda bych na toho Hobita s tebou šla :). Opravdu hrozně ráda bych tě víc poznala (napadlo mě jestli třeba nemáš Facebook, Skype či něco podobného, setkání z očí do očí to sice nevynahradí, ale lepší než nic).
Opravdu hodně doufám, že to zde neukončíš, protože by blogerský svět o hodně přišel.
A samozřejmě i tobě přeji co nejkrásnější Vánoce a úžasný rok 2014. Přeji ti hodně štěstí, zdraví, pohody a hodně novinek s Meryl! Šťastné a veselé :)

3 Grace Grace | E-mail | Web | 23. prosince 2013 v 20:21 | Reagovat

Byla by škoda to tady ukončit. Tvoje články jsou vždycky tak procítěné a upřímné a je v nic něco, co nedokážu úplně popsat. Jsou prostě jedinečné!
I tobě přeji krásné Vánoce a ať se ti splní všechna přání :-)

4 BEP )))/ P!nk BEP )))/ P!nk | Web | 23. prosince 2013 v 22:37 | Reagovat

Snad se s tím nějak popereš a nakonec to tu bude mít šťastný konec a vše pojede dál. Jinak taky přeju krásné Vánoce :)

5 A. A. | 24. prosince 2013 v 11:32 | Reagovat

Nesmis koncit! tvuj blog je jedinecny a vzdycky mi pripomene, ze mam pro nekoho zit.. stastne a vesele!

6 susan susan | Web | 25. prosince 2013 v 16:55 | Reagovat

Teda Ježurko, článek jsem přečetla poprvé předevčírem a do té doby na to nemůžu přestat myslet a přemýšlím, co ti na to mám sakra napsat. A stále nevím, ale musím ti alespoň něco napsat, nějak to ze sebe dostat. Teď budu znít jako úplný blázen a vůbec bych se nedivila, kdybych tě strašně vylekala a okamžitě si mě zablokovala, ale prostě, jak jsem tento článek přečetla poprvé, tedy hlavně tu spondí číst, vyhrkly mi slzy do očí. Ani nevíš jak mě to zabolelo. Vím, že se ani pořádně neznáme, ale strašně si mi přirostla k srdci a prostě tak nějak neodmyslitelně patříš k tomuto mému světu. Vždy když jdu na blog a mrknu sem a s nadějí doufám, že zde uvidím nějaký nový článek, který mě vždy pohladí na duši a stejně tak i tvé komentáře u mě na blogu, které člověku vždy zvednou náladu. Jsi takovým blogovým sluníčkem či duší či čím...máš u mě své speciální místo a jsme tak hrozně ráda, že jsem na tenhle blog narazila (že by to byl osud)...vážně si mi změnila celý můj blogový svět a číst od tebe články a komentáře, které jsou pro mě neskutečně vzácné, mi přináší ohromné potěšení. Vím, že je sobecké, žádat, aby si neskončila, ale nemůžu si pomoc a žádám tě o to. Vůbec mi nevadí, že se tu objeví článek jednou za čas, hlavně že se objeví, na tvé články tu budu čekat pořád a s radostí je hltat a říkat si ,,Sakra ta holka je úžasná":)

A promiň mi tento přihlouplý komentář, ale prostě mám veliké problémy s vyjadřováním a hlavně osobních pocitů, takže to zní takhle hloupě, ale snad to podstatné z toho nějak vyzní... no jo ne každý má tak velikánský talent na psaní (a nejen to) jako ty!

7 Lucka Lucka | Web | 26. prosince 2013 v 13:52 | Reagovat

Hrozně by mě mrzelo kdybys skončila. Jasně, je to tvé rozhodnutí a do toho nemá nikdo z nás moc co mluvit, protože ten poslední a definitivní krok stejně musíš učinit ty sama a asi by bylo zbytečné, abys tu zůstávala jen pro to, že si to přejou všichni ostatní.. přesto že ty máš pocit, že už nechceš/nemůžeš. Každopádně pokud bys odešla (což se doufám nestane, nebo si to alespoň přeji, aby se to nestalo), přišel by blogový svět o jednu úžasnou blogerku, skvělou osobu (která mi i přesto že jí vlastně vůbec neznám, něčím šíleně přirostla k srdci). Jak to je s nedostatkem času a tak znám, sama jsem doma vlastně jen o víkendy a mnohdy ani ty s rodinou moc netrávím, poslední dobou navíc o víkendy doháním resty toho, co jsem během týdne nestihla, několikrát týdně třeba i cestuji 120 km tam, 120 km zpátky, protože prostě jinak nestíhám všechno zařídit a udělat. Nechci říkat, že vím naprosto přesně jak se cítíš a proč se tak cítíš, protože to nevím, není možné abych to věděla. Každopádně z toho všeho, co jsi tu kdy napsala jsem pochopila, že jsi silná holka, co má své sny a dokáže si za nimi jít.. i přesto, že ta cesta je někdy opravdu trnitá a mnoho z nás má občas chuť to vzdát.
No abych se tu zbytečně moc nerozepisovala, opravdu bych si moc přála, aby jsi u blogování na tomto blogu zůstala, vážně bys mi moc chyběla a myslím, že nejen mně:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama