Srdce mé je kůň s handicapem...

25. srpna 2013 v 21:24 | Ježurka |  Něco jako deníček...
Potřebuji tě. Potřebuji tě jako nikdy jindy. Meryl...jsi pro mě vším, tak proč mi sakra nepomůžeš? Pro tentokrát by stačil úsměv...Ne. Potřebovala bych objetí, pusu do vlasů a abys mi tvým líbezným hlasem řekla, že si musím více věřit a přestat pochybovat sama v sobě. Protože si nevěřím. Nevěřím. Za pár dní mě čeká nový začátek...kterého se bojím. Jsem fakt asi blázen. Neustále si říkám "Chci začít odznova. Chci jít za svým snem, za svým cílem, který jsem si vzala do hlavy a nehodlám ho jen tak zahodit." Ale pak, když přijde na činy, jsem bezradná.
Neustále brečím. Propadám obavám ze svítání. Nechci dělat nic jiného než držet tvojí fotku a nechat kanout mé slzy na tvé oči. Aby si cítila, co v té chvíli cítím já. Aby si chápala, jak chápu tenhle ubohý život. Aby si cítila tu hořkost v mých slzách.
Zní to opravdu jako klišé, ale jak to mám napsat? Já to asi jinak ani neumím. Nedokážu to vyjádřít jedním slovem, to co cítím. Dokázala bych o svým pocitech psát či hovořit celé dny. Kdyby bylo komu to vyprávět. Takhle akorát vezmu papír a začnu psát. Potřebuji tě. Chci ti to všechno říct. Musím ti to říct. Tobě. Ne fotce, na které jsi. To nejde. To už nejde. Protože mé srdce je čím dál bolavější a mám pocit, že za chvíli ten nápor nevydržím a začne krvácet. Potřebuji tě.
PS: Potřebuji tě, protože tě miluji. Nezapoměn na to...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | Web | 25. srpna 2013 v 22:39 | Reagovat

Někdy taky mívám takové nálady, kdy si prostě říkám stejně to nemá cenu, nikdy se mi to nepovede. Ale pořád si snažím říkat, že se to povést může. Kdo ví? Svůj sen si splnilo spousta jiných lidí, proč bych já nemohla?
Hrozně ráda bych ti nějak pomohla. Jsi opravdu úžasný člověk a když budeš chtít a budeš se snažit, tak se ti tvůj sen splnit může. Nikdy nepřestaň věřit! Stát se může cokoliv :)

2 A. A. | 26. srpna 2013 v 14:15 | Reagovat

Don't stop beliving, aneb píseň, co nakopla seriál Glee ke hvězdám. Vzpomínám, jak jsem celou noc před začátkem roku na gymplu nespala, představovala si všechny možné scénáře, vedle koho si sednu, co řeknu, jak se uvedu..A řeknu ti jedno - neboj se toho. Nemá to cenu, nebudeš jediná, kdo se bojí,jeden z našich nejlepších zážizků je ten, kdy jsme jako celá třída seděli ve velké místnostia nikdo nepromluvil..Pokud budete mít nějaký seznamovací kurz, jistě se to zlepší ;) Hlavu vzhůru, Simi! Sny se plní!

3 Lucka Lucka | Web | 26. srpna 2013 v 19:42 | Reagovat

Každý má tyhle obavy, všichni se svým způsobem těšíme na nějaký "nový začátek" ale zároveň se bojíme toho, že bude něco špatně, že my zklameme a nezvládneme to atd. Uvidíš, že nakonec to bude v pohodě a po nějaké době si řekneš, že nechápeš, jak jsi se toho mohla někdy tak bát. Když jsem šla do prváku na střední, taky jsem si říkala, že nezvládnu školu, kde nikoho neznám, školu, která je víc jak 100 km od nás, byla jsem v podstatě sama v cizím městě, novém kolektivu.. Ale dneska už si říkám, že to, že jsem to tehdy nevzdala (i když ano, i tyhle stavy jsem měla, stavy kdy jsem ze všeho byla tak zoufalá, že se to nedá ani slovy popsat), bylo to nejlepší, co jsem mohla pro svůj život udělat.
Ty půspbíš jako strašně silná holka, která si rozhodně dokáže jít za tím, co si přeje, o čem sní.. Takže věřím, že tohle i mnoho dalšího, co si budeš přát a na čem ti bude záležet, dokážeš!
Držím palce a dej pak rozhodně vědět, jak se ti daří :)

4 best-actresses best-actresses | Web | 27. srpna 2013 v 15:18 | Reagovat

Chce mi po dočtení tohoto článku,tak trochu brečet, je to tak krásně smutně napsané. Sine nevím/tuším ,co se děje,ale i tak držím palce,ať vše zvládneš a nemusíš se cítit takto !

5 BEP )))/ P!nk BEP )))/ P!nk | Web | 29. srpna 2013 v 20:59 | Reagovat

to je celkem dost depresivní! :-( ani vlastně nevím co si o tom mám myslet? je u tebe všecko v pořádku? :-o :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama